Praha východ - Český Brod

 

Starý hřbitov a kostel Nejsvětější Trojice



Kostel Nejsvětější Trojice - Českobratrská modlitebna

V roce 1565 byl vysvěcen nový českobrodský hřbitov, přenesený od kostela sv. Gotharda za městské hradby. Už předtím nechala městská rada v letech 1560-1562 doprostřed postavit renezanční kostel Nejsvětější Trojice a v roce 1566 obehnat hřbitov ohradní zdí kameníkem Petrem. Na hřbitově se pohřbívalo až do roku 1898. Od roku 1910 byl hřbitov postupně upravován na dnešní Jiráskovy sady.
Kostel byl přestavěn v roce 1585 a pak znovu 1613, kdy byl zvýšen do dnešní podoby. V roce 1953 se stal modlitebnou Českobratrské církve evangelické, která sem přenesla sídlo tolerančního sboru ve Kšelích.



Kostel je jednolodní, obdélný, sklenutý napodobenou valenou klenbou s lunetami. Má trojboký presbytář. V průčelí je hrotitý profilovaný portál s letopočtem 1560 a renezanční kazatelna s reliéfy Kalvárie a Zmrtvýchvstání od Volfa Schulthesse z Plavna. Stavbu financovala českobrodská pivovarnice, vdova Marta Valšová, jejíž předčasně zesnulá dcera (+1582) má u kostela náhrobek. Kazatelnu restauroval v roce 1929 sochař Bohumil Přeučil z Prahy.
Současný interiér kostela je velmi jednoduchý a odpovídá zvyklostem bratrské církve.
Před vchodem do kostela oltářní mensa bez ozdob.
Poblíž kostela je renezanční zvonice s bedněným patrem a šindelovou střechou z roku 1571, původně stavěná jako kostnice.
V Jiráskových sadech se také nachází pomník Mistra Jana Husa z roku 1921. Jeho autorem je sochař Ladislav Šaloun. Pomník je vytvořen z žulového balvanu, přivezeného z Klepce, na kterém je umístěna bronzová deska s reliéfem Jana Husa. Velký kámen obklopuje sedm menších žulových kamenů ze Štíhlic s nápisy: Chelčický, Štítný, Milíč, Jeroným, Roháč, Žižka a Prokop.
Mezi Husovým pomníkem a kostelem je Památník republiky, postavený na paměť desátého výročí vzniku samostatné Československé republiky s městským znakem a reliéfem T.G.Masaryka.



 


[Na začátek stránky]