Červený dům - Modré dveře1) čp. 39
Dům čp. 39 na západní straně náměstí tvořil původně se sousedním domem čp. 40 jeden objekt, o čemž dodnes svědčí vcelku jednotná fasáda a společnáklasicistní mansardová valbová střecha obou budov.
V roce 1752 prodal tehdejší majitel Jana Kaufera severní část domu Jiřímu Hymplovi. Po požáru v roce 1814, který zasáhl oba domy se majitelé dohodli na společné opravě a objekt dostal zhruba dnešní podobu.
Jeden z dalších majitelů se však zadlužil a na dům byla vypsána dražba. Dům čp. 39 v dražbě koupil v roce 1884 pozdější dlouholetý černokostelecký starosta (1884-1918), čestný občan města (od 1911), předseda místní záložny, člen mnoha místních spolků Bedřich Kaše.
Od něj je v roce 1904 jej koupili židovští manželé Max a Amálie (roz. Bergmannová) Löwyovi. Ti byli 5. června 1942 odvezeni do koncentračního tábora v Terezíně, kde pak zanedlouho oba zemřeli. Ještě předtím byla ovšem na jejich majetek uvalena dle nařízení říšského protektora z 21.6. 1939 vnucená správa (správcem byl ustanoven Otto Leisenheimer z Kolína). Po smrti manželů Löwyových bylo z rozhodnutí tzv. Zentralstelle für jüdische Auswanderung in Prag (Centrální úřad pro vystěhování židů v Praze) z 5. června 1942 zapsán dům jako vlastnictví pro tzv. Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren (Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu) a nucená správa byla zrušena.
Po 2. světové válce byl objekt podřízen podle dekretu prezidenta republiky Národní správě. V roce 1947 byl objekt předán do vlastnictví nejbližší žijící příbuzné manželů Löwyových - Gertě Klamfarové.
Od ní koupili 9. 3. 1948 koupili dům řezníci Čubrovi, majitelé sousedního domu čp. 40. Tímto aktem došlo, byť na krátkou dobu, k opětovnému spojení obou částí původně jednoho objektu v rukách jednoho majitele po takřka dvě stě letech. Do roku 2010 vlastnil polovinu domu profesor českobrodského gymnázia p. Josef Volvovič a druhou polovinu společné manželé Jiří a Svatava Beránkovi z Prahy-Koloděj a po nich pražská společnost Treasiewort, a.s.
Dům však postupně chátral. Lze-li to říci o domech, pak měl viké štěstí, že ho 2011 koupili manželé Sivekovi. Ti po velice náročné rekonstrukci dům celý přizpůsobili potřebám psychoterapeutického centra, tedy službě veřejnosti. Náklady se pohybovaly kolem jednadvaceti milionů korun. Po úpravě se čp.39 podstatně odlišilo od čp. 40 i barevně, takže by v nich nikdo jediný dům už nehledal.
Prvotní myšlenka vybudovat terapeutické a krizové centrum pro psychotiky, mentálně postižené či pro lidi v těžké životní situaci, vzešla od Mgr. Kateřiny Sivekové Křižákové. O svém projektu říká:
"Jako psychoterapeut jsem se setkávala s osudy mnoha lidí, kteří se najednou ocitli v těžké životní situaci, potřebovali pomoct, ale bohužel se neměli kam obrátit. Jediné řešení bylo dojíždět do Kolína, Nymburka, nebo do Prahy, což je pro ty, kteří jsou v nějaké akutní fázi nemoci, nepředstavitelné a samozřejmě také finančně neúnosné. V Modrých dveřích bude fungovat sociální rehabilitace, skupinová psychoterapie, arteterapie a ergoterapie. Na psychologické poradenství sem mohou docházet ambulantně i děti, které mají nejrůznější výchovné či jiné problémy. Klientům se budou věnovat terapeuti s psychologickým a psychoterapeutickým vzděláním. Zároveň si přejeme, aby toto centrum sloužilo i zdravým lidem. Aby navštěvovali nejrůznější volnočasové aktivity, které pro ně připravujeme. Těšit se můžete na výstavy, koncerty, divadelní představení. A také, aby zašli do naší krásné kavárny, kde se podává výjimečná královská káva Dalimayrd, kvalitní čaje a skvělé domácí zákusky. Rodiny s dětmi i senioři jistě ocení klidnou 'pohádkovou' zahradu s dětským koutkem. Naše představa zkrátka je, aby se zde prolínal svět zdravých a nemocných. A aby se zde všichni cítili dobře."
Projekt rekonstrukce domu pochází od ing. Georgi Kirjakovského z Dolní Branné. Zahradní úpravy navrhla firma Jiřího Kubce ze Skorkova.
Rekonstrukční práce byly zahájeny 1.10.2011 a dne 3.5.2012 bylo centrum slavnostně otevřeno za účasti prominentních hostí (Dominik kardinál Duka, ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek a starosta Kostelce nad Černými lesy Jan Svatoš). A samozřejmě za přítomnosti osvícených investorů manželů Viliama a Kateřiny Sivekových.
Členité místnosti rekonstruovaného domu určili majitelé pro veřejně prospěšnou činnost jako terapie, zájmové činnosti a herny. Půda se proměnila ve výtvarnický ateliér, v přízemí, kde měli předchozí majitelé galerii, lze už posedět v originálně zařízené a vybavené kavárně "Modré dveře".
Nad vjezdem do zahrady do zasklené niky byla postavena historizující socha sv. Dympny - patronky duševně nemocných - od sochaře Oldřicha Hejtmánka.
--------------------------------------
1)Kateřina Siveková Křižáková vysvětlila, proč pro nově rekonstruovaný objekt zvolili název "Modré dveře". Modrá je prý barva naděje a dveře jsou symbolem vstupu do něčeho nového, třeba i dosud neznámého.
