Zázračný obraz P. Marie Chlumecké
Obraz chlumecké P. Marie v bohatém stříbrném rámu
Předem poznamenejme, že obraz P. Marie na Chlumku není originál. Ten se nachází v kostele Panny Marie Pomocné v Innsbrucku. Na Chlumku se nachází jen jeho kopie.
Kátká historie:
Když arcivévoda Leopold Tyrolský V., bratr císaře Ferdinanda II., navštívil v Drážďanech kurfiřta Jana Jiřího Saského, zavedl ho tento protestantský kurfiřt do své obrazové galerie a poprosil ho, aby si na památku vybral nějaký obraz. Zbožný arcivévoda zvolil obraz P. Marie od Lukáše Cranacha staršího. Tento obraz vzal arcivévoda do Innsbrucku , kde byl obraz velice uctíván jím a jeho manželkou Klaudií. Když jednou tato onemocněla, arcivévoda dal obraz přenést do její světnice - a hle, sotva se tak stalo, úplně se uzdravila.
Na počátku třicetileté války byl obraz vystaven v kostele sv. Jakuba, kde byl ve velké úctě mezi innsbruckými katolíky. Po smrti Leopolda V. 1632 byl obraz přenesen zpět do zámku. Ale na opětovné žádosti z lidu jej dal Leopolduv syn, arcikníže Ferdinand Karel, opět přenést do kostela. Protože však na přímluvu Matky boží zde bylo uzdraveno mnoho lidí a počet zájemců o setkání se s obrazem stále rostl, byl obraz přenesen do nového chrámu Panny Marie Pomocné.
Pod vlivem těchto zázraků vzniklo v celém Tyrolsku množství kopií, mj. díky mědirytci Mathäusovi Koselovi z Augsburku. V okolí Innsbrucku a Tyrolsku bylo během času postaveno skoro tisíc kapliček s kopiemi onoho obrazu. Také arcivévodův syn, pozdější císař Ferdinand III. a jeho manželka Anna pociťovali velikou zbožnost před tímto obrazem. V roce 1650 došlo mezi zemským pánem a městskými radními k ujednání, podle něhož město mohlo ve vlastním kaplanství držet každodenně svatou mši před zázračným obrazem. Vlastnické právo si ale ponechal císař Ferdinand pro sebe a své potomky. Dne 3. června 1650 byl obraz ve slavnostním procesí přenesen do městského kostela a zde uctíván. Ve 44 velkých knihách bylo uloženo 4400 písemných svědectví o vyslyšení modliteb.
Nyní se přeneseme blíže k našim hranicím. Obraz Marie Pomocné (Das Maria-Hilf-Bild) v kapucínském kostele v Pasově byl namalován malířem Piem z Pasova pro svobodného pána Markvarta von Schendi, kapitulního děkana a správce biskupství v Pasově, který ho shlédl u arcivévody Ferdinanda Karla, syna arcivévody Leopolda. Roku 1622 nechal postavit na vyvýšenině na pravém břehu řeky Innu dřevěnou kapli a tam vystavil obraz ke všeobecnému uctívání. 20. srpna 1724 byl položen základní kámen kostela, který byl vysvěcen roku 1727. V letech 1625-1746 pak bylo zaznamenáno v Pasově 1941 mimořádných vyslyšení motliteb. I z Čech se k pasovskému obrazu pořádaly celé poutě. A jak se obraz dostal na Chlumek?
Když v roce 1666 ve Vídni zemřel František Kryštof, svobodný pán Hieserl z Chodů, vdova Marie Maxmiliána Hieserlová se trvale usadila v Čechách na hradě Košumberku u Luže, kde žila od té doby velmi uzavřeně a zbožně. Z této samoty ji vytrhla těžká choroba jejího bratra Františka Eusebia, který ji snažně prosil o návštěvu v Kladně.
Po svém příchodu na Kladno, nalezla bratra ve zbědovaném stavu a chorobou změněného tak, že ho sotva poznala. Jedinou útěchou těžce nemocného byla modlitba a radostí obraz Matky boží, který si dal kdysi v Innsbrucku namalovat podle tamního milostného obrazu Panny Marie Pomocné.
l sestře pana Františka Eusebia se obraz velmi zalíbil a nemohla od něj odtrhnout oči. Když to bratr viděl, obraz jí nabídl v přesvědčení, že on sám už dlouho na světě nebude. František Eusebius ze Žďáru ale žil ještě po tři léta a teprve roku 1670 zemřel.
Tou dobou visel milostný obraz již na oltáři v kapli hradu košumberského, kde byl lidem velmi uctíván, takže se zbožní ctitelé Mariánští sotva mohli vejít do hradního nádvoří, natož do malé kapličky, kde služby boží vykonával jednak farář z městečka Luže, jednak kněží řádu Tovaryšstva Ježíšova, kteří v tomto okolí působili jako misionáři.
Tato úcta místního lidu, který do nedávná lnul více k církvi českobratrské a evangelické nežli ke katolické, pohnula šlechtičnu
Hieserlovou, že umínila si postavit kapli větší a to na Chlumku, do které měl být umístěn obraz Panny Marie. Základní kámen položil a slavnostně posvětil roku 1668 Matouš Sobek z Bílenberka, který byl právě jmenován pražským arcibiskupem. Stavba netrvala dlouho, byla podporována bohatými i chudými a dokončena téhož roku. Milostný obraz byl slavnostním průvodem přenesen do nového kostelíka na Chlum a stává se centrem mariánského kultu ve východních Čechách.
Na sklonku svého života roku 1690 se rozhodla malý kostelík zbořit a nahradit prostorným chrámem, protože počet poutníků rok od roku rostl. Sama se již jeho dostavění nedočkala. Téhož roku 17. října umírá v pověsti svatosti a je prozatím pohřbena v kapli jezuitské rezidence sv. Jana Křtitele. Nový mariánský chrám byl dostavěn roku 1696 a na svátek Narození Panny Marie byl do něj přenesen milostný obraz.
