Pětatřicet krásných staveb
MARTINA BULÁKOVÁ
Kniha slouží k orientaci jak odborníkům, tak laikům, jimž soudobá architektura a kvalita životního prostoru nejsou lhostejné.
Devátým rokem ji vydala obecně prospěšná společnost Prostor- architektura, interiér, design. K výběru zve vydavatel každým
rokem jiného architekta. Editorem letošní ročenky, jež se zabývá obdobím 2007-2008, se stal architekt Svatopluk Sládeček (1969),
šéf brněnského ateliéru New Work a držitel několika ocenění Grand Prix Obce architektů.
Sládeček si vytvořil renomé svérázným způsobem navrhování, které pojmenoval "figurkativní architektura". Její vtip spočívá v tom, že mnohé domy připomínají nějaké figury - lidi, zvířata, jejich postoje a tváře. V portfoliu New Work nalezneme rodinné domy pojmenované třeba Torzo,
Pes, Sfinga či Sysel. Mezi nejlepší Sládečkovy realizace patří zlínský dům pokřtěný Pulec, jenž je odborníky považovaný za nejlepší soudobou stavbu baťovského ideálu minimálního individuálníhobydlení. Za prostorově vzrušivou architekturu lze považovat i Sládečkovu turistickou rozhlednu na vrcholu kopce Brdo v pohoří Chřiby. Novostavba z kamenného zdiva je 23,9 metru vysoká a její půdorys rovnoramenného
trojúhelníka se zaoblenými rohy se stupňovitě zužuje směrem k vrcholu.
Architektův výběr
Ročenka představuje pětatřicet staveb. Vedle originálně řešených rodinných domů tu jsou představeny například knihovna a studovna v Hradci Králové (Projektil architekti), novostavba fotbalového stadionu v Praze-Vršovicích (Omicron-K) či Domov sociální péče na pražském Hagiboru (L&P). "Stavby, které jsem zařadil do výběru, spojuje odvaha přijmout složité nebo nepříliš atraktivní zadání a snaha říci něco podstatného i v architektonicky obtížné výchozí situaci," píše editor. Sládečkův výběr, doplněný technickými parametry staveb a komentářem k jednotlivým realizacím, však může vyvolat i dohady: vynechal například všechny objekty, které nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví plus další instituce nominovaly na Stavbu roku 2008 (Studijní centrum Masarykovy univerzity v Brně, opravu pražského hotelu Imperiál a další).
Co a proč chybí
A proč architekt do selekce úmyslně nezahrnul tři nedávno dokončené stavby nejvýraznějších současných architektů: sídlo firmy Vinařství
Sonberk v Pepicích od Josefa Pleskotá, benešovský hotel Karlov od Ladislava Lábuse a Poštovnu na Sněžce od Martina Rajniše? "Rozhodl jsem se je nezařadit. Ačkoliv jsou to díla velmi krásná, vznikala na skvělých stavebních místech a v mimořádně příznivých okolnostech," míní Sládeček, který raději vybral přístavbu ČEZ Arény v Ostravě, jež podle jeho slov "vhodně doplňuje původní budovu z totalitních časů".
Ročenka mimo jiné přináší zajímavý poznatek, že rodinné domy si nestavějí jen "kutilové" - stale více lidí oslovuje malá architektonická studia, přinášející nová a invenční řešení bydlení. Příkladem může být ateliér SAD a jeho rekonstrukce a přístavba rodinného domu ve Všenorech. Příznivou zprávou je taky skutečnost, že česká a moravská města více kultivují své veřejné prostředí. Například Broumov na základě spolupráce s architekty Davidem Chmelařem a Milanem Vítem opravil původně středověké Kostelní náměstí, olomoucký magistrát a České dráhy nechaly
přistavět novou halu vlakového nádraží.
Ročenka, přeložená do angličtiny, přináší vedle výběru staveb či rozhovoru s architektem a popularizátorem architektury Igorem Kovačevićem také studii poukazující na vzmach i pád českého trhu s nemovitostmi, spojený s globální ekonomickou krizí. A potěší všechny ty, kteří nechodí po ulicích se zavřenýma očima a zacpanýma ušima.
[Na začátek stránky]
