Nejlepší architekti dostali "štempl"
JDE TO I JINAK. Alternativa satelitních městeček existuje (domy ve Velkých Popovicích, nahoře). Ze skladu vznikla v Ostravě kancelářská budova Šupináč (vpravo). Hradec Králové má novou knihovnu.
Magdalena Čechlovská
www.ihned.cz/cechlovska
Jak vypadá současná česká architektura? Které stavby poslední doby si zaslouží speciální pozornost?
Už devátým rokem se o mapování architektonických novinek stará Ročenka české architektury. Ta letošní právě vychází. Autorem, který vybral pětatřicet českých staveb, je čtyřicetiletý architekt, vedoucí ateliéru New Work Svatopluk Sládeček. Aktuální práce svých kolegů soudí střízlivě, rozhodně netrpí falešným velikášstvím.
"Česká scéna právě teď nenabízí žádné převratné novinky a nenajdeme na ní výrazný směr či hnutí, na které by se mohla veřejnost a populární média zaměřit," píše v úvodu Stádeček. Sice nenašel stavbu, která by byla zásadním zářezem na mezinárodní úrovni, příkladů skvělé architektury přesto uvádí dostatek.
Našel jich tolik, že si dovolil vynechat tři mediálně nejsledovanější stavby: Poštovnu na Sněžce od architekta Martina Rajniše, vinařství Sonberk v Popicích od Josefa Pleskota a benešovský Hotel Karlov Ladislava Lábuse a spol. Krásné, ale privilegované. Přestože trojici považuje za "krásná díla", dotyční architekti podle autora neřešili obecně zajímavé konflikty, naopak nahrávalo jim skvělé umístění a jedinečnost staveb. Sládeček naproti tomu ukazuje realizace, kterým se podařilo originálně překonat poměrně častá omezení: zastavění městské proluky, ve které mnohé určuje okolí, či přestavbu objektu, který současně mění svou funkci. Neodolal ani několika hravým realizacím respektujícím přírodu.
V Ročence uvádí úpravu skalní vyhlídky Bradlo na Hané. Hrbolatý vršek neztratil svůj charakter, i když se současně stal pro turisty
stabilnějším i bezpečnějším. Z ocelového roštu vyčuhují kameny, podlážka horninu obtéká jako louže.
Sládečka zaujala také konverze funkcionalistického rodinného domu na kavárnu ve Zlíně od ateliéru Pavla Mudříka. Stavba se veřejnému prostoru otevřela prosklenou přístavbou, kavárna si současně zachovala původní funkcionalistický ráz i intimitu soukromí například tím, že vstup nevede přímo z ulice, ale bývalým zadním vchodem přes zahradu. V Ročence nechybějí ani radikální, strohostí zarážející realizace, například celobetonové, vojenské kryty připomínající atriové domy v Brně od Zdeňka a Daniela Makovských. Sládeček však obhajuje názor, že architektura nemusí být prvořadě esteticky krásná. "Může být jedinečným nástrojem pro komunikaci, ale i jejím tématem," tvrdí autor ročenky. Prestiž zůstává na papíře. Ročenka je spolu se soutěží Grand Prix Obce architektů jediným měřítkem tvorby architektů, i když veřejnost je k nim stále poněkud lhostejná. "Být v ročence či Grand Prix je zatím spíš zpráva uvnitř odborné komunity," říká Petr Lešek ze studia Projektil Architekti. Ateliér se v ročenkách objevuje pravidelně, letos v ní vystupuje se Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové.
Prestiž, s ročenkou spojená, zůstává stále hlavně na papíře. "To, že jsme v ročence nebo že dostaneme ocenění Grand Prix, má zatím pro získávání zakázek nulový význam. Média a veřejnost architektura příliš nezajímá, nebo jen ve spojení s něčím mediálně přitažlivým. Ale věřím, že se situace velmi velmi pomalu, ale přece jen zlepšuje. Lidé se postupně kultivují a začínají chápat, že rozdíl mezi dobrou a špatnou architekturou existuje," dodává architekt.
Ročenka české architektury 2007, 2008.
Nakladatelství Prostor 2009.
.
[Na začátek stránky]
