Jak se stavělo v Česku
DÍLO TÝDNE: Informační centrum Technické univerzity Liberec
Možnost sestavit publikaci Česká architektura 2007-2008, v pořadí už deváté pokračování prestižních ročenek, které vydává nakladatelství Prostor, dostal Svatopluk Sládeček. Tento devětatřicetiletý (studio NEW WORK) architekt patří k nejvýraznějším osobnostem v generaci prosazující se v novém tisíciletí. Ve svých domech vyznává nadhled, vtip a něco, co by se snad dalo
nazvat neotřelým přístupem k projektování, který je bezpodmínečně nutný, když se autor musí vyrovnat - třeba - se složitou parcelou
nebo zástavbou. V tom už je mistr.
Při výběru sledoval, jak se architekti "vyrovnávají s obecně zajímavými tématy" a jak jsou "schopni řešit konflikt". V ročence najdete
třicet pět staveb. Záběr architektonických typů je "širokospektrální": od rodinných domů (Petřkovice), řadovek (Úvaly), rekonstrukcí
(panelák, Brno) po veřejné stavby, jakými je nádraží (Ostrava), hotel (Kopřivnice), kostel (Ostrava), knihovna (Hradec Králové), univerzitní centrum od architektů Suchomela, Baldy a Procházkové (Liberec), výrobní hala (Ústí nad Labem), ale i park (Ctěnice) nebo autobusové
nádraží (Litomyšl). Jde o pečlivý průřez, není to jen nějaká přehlídka monumentálních vil a skleněných administraček. Předvedené
stavby jsou vesměs spíše neokázalé, skromnější, nejsou efektní na první pohled - až jako by se cudně schovávaly. Výjimkou je budova
Diamond Point Václava Aulického v Praze, která nešťastně ucpala ostrůvek na magistrále naproti Hiltonu, navíc je obtížně přístupná:
nejlépe vypadá paradoxně v noci. Pokud bych to porovnal se stadiónem Slavie od Martina Kotíka, tak fotbalový stánek působí nepoměrně lidštěji a lokalitu obohacuje.
Hodně prostoru dostávají architekti působící v Ostravě a na severní Moravě: Kamil Mrva, Radim Václavík, Pavel Nasadil, Jan Horký, Tomáš Havlíček, Marek Jan Štěpán nebo Václav Filandr. Podle Svatopluka Sládečka se právě tam odehrává "první liga" české architektury, jež se obejde bez větších výstřelků a nepanuje v ní určující styl. Ale to se konstatuje už roky...
Mimochodem, Sládeček nezařadil do publikace tři výjimečné stavby od současných klasiků (Ladislav Lábus a jeho benešovský hotel Karlov, vinařství Sonberk Josefa Pleskotá a Poštovnu na Sněžce od Martina Rajniše), protože nezaznamenal, že by se "jejich estetická koncepce střetávala s řešením otázek nebo konfliktů, které by byly obecně zajímavé". V případě Poštovny na Sněžce se ovšem zásadně mýlí: mohla být postavena až po několik let trvajících bojích se státní správou (KRNAP), než byla prosazena koncepce s rovnou střechou. Pakliže nějaká stavba řešila konflikt, byla to právě Poštovna - a v tom je také její síla a význam. V ročence mi proto chybí.
PETR VOLF
SVATOPLUK SLÁDEČEK
Vydal Prostor - architektura,
interiér, design (2009),
232 stran, 600 Kč
[Na začátek stránky]
